Jaký bude dopad nového stavebního zákona do soustavy stavebních úřadů?
Od svého přijetí v roce 2006 prošel stávající stavební zákon, tedy zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, takřka třemi desítkami novelizací. Navzdory četným úpravám ovšem panuje všeobecně sdílená shoda, že stávající legislativa upravující stavební řízení trpí mnohými neduhy, a to i systémovými, což má negativní dopad na efektivitu a hlavně rychlost stavebního řízení. Smutným dokladem této skutečnosti jsou pak často publikované žebříčky týkající se délky stavebního řízení, ve kterých se Česká republika tradičně umisťuje na samém chvostu, a to i za mnohými zeměmi třetího světa.
Ač se o nutnosti reformy stavebního práva v České republice hovoří dlouhá léta, nabyly tyto představy konkrétních rozměru až za dobu působení stávající vlády, která návrh nového stavebního zákona po dlouhých přípravách schválila koncem srpna 2020. V návaznosti na tento krok byl pak návrh nového stavebního zákona v září 2020 předložen Poslanecké sněmovně, kde je nyní projednáván jako sněmovní tisk č. 1008.
Jedním z nejvíce diskutovaných parametrů nového stavebního zákona je otázka rozdělení stavebních úřadů a jejich kompetencí mezi stát a obce, tedy v jakém rozsahu bude zachován stávající smíšený model státní správy.
Vládní návrh stavebního zákona v institucionální rovině počítal se zachováním stávajících stavebních úřadů na úrovni obcí, které by tedy i nadále vykonávaly stavebně právní agendu v režimu přenesené působnosti a byly by nově označovány jako obecné stavební úřady. Ty měly v prvním stupni rozhodovat zejména o stavbách místního významu; u zbývajících staveb by pak byl v první instanci v závislosti na charakteru stavby příslušný krajský stavební úřad či Specializovaný stavební úřad. Zmíněné krajské stavební úřady a Specializovaný stavební úřad by tedy nově spadaly do soustavy státních orgánů, čímž by došlo ke vzniku státní stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Důležitým a pro praxi nesmírně významným aspektem nové právní úpravy pak má být začlenění většiny stávajících dotčených orgánů státní správy do státní stavební správy, což by vést ke zjednodušení a zrychlení povolovacích procesů.
V rámci projednávání vládního návrhu zákona ve výborech Poslanecké sněmovny byly nicméně zpracovány komplexní pozměňovací návrhy, které kromě jiného přináší výrazné změny v institucionální rovině. První komplexní pozměňovací návrh z pera poslanců kolem Martina Kolovratníka počítá s kompletním přenesením stavebně právní agendy na státní orgány, tedy včetně agendy vykonávané dosud na úrovní obcí. Tato agenda by byla nově vykonávána krajskými stavebními úřady, které by svou činnost vykonávaly prostřednictvím jednotlivých detašovaných pracovišť; v zásadě by tak byl aplikován model, který je vlastní orgánům Finanční správy České republiky. Dlužno podotknout, že proti tomuto návrhu se kromě opozičních stran dlouhodobě vymezuje Svaz měst a obcí, který se obává ztráty kontroly nad stavbami na úrovní obcí.
Naproti tomu skupina poslanců kolem Martina Kupky se svým komplexním pozměňovacím návrhem ve větší míře staví k zachování stávajícího modelu, kde jsou do stavebněprávní agendy na nejnižších úrovních zapojeny obecní a krajské úřady.
Projednávání výše uvedených pozměňovacích návrhů bylo coby součást 2. čtení vládního návrhu zákona předmětem 87. schůze Poslanecké sněmovny, která se konala dne 3. března 2021. Jejím výsledkem pak byl příklon ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu poslance Kolovratníka, který počítá s kompletním institucionálním zajištěním stavěbněprávní agendy prostřednictvím státní stavební správy.
Ač je tedy nyní Česká republika o krok k blíže k plně profesionální státní stavební správě, finální podoba soustavy stavebních úřadů se pochopitelně může v rámci dalšího projednávání návrhu zákona změnit. V současné době platí, že na návrh poslanců bylo projednávání návrhu zákona přerušeno do 30. března 2021. Vládní strany deklarovaly, že přijetí stavebního zákona je třeba dovršit ještě před podzimními sněmovními volbami; zda a v jaké podobě bude nakonec stavební zákon přijat, však zůstává i nadále velkou neznámou.